../images/motiv.JPG (37731 bytes)
Právě nás čte : . TURISTICKÝ RUCH.CZ
Česká Republika > Morava > Olomoucký kraj > Okres Prostějov > Slatinky >

Související odkazy


Slatinky
Slatinky
 


Slatinky leží v malebném údolí, ohraničeném na západě zalesněným úbočím Velkého Kosíře, který je svou nadmořskou výškou 443 m, nejvyšším bodem našeho katastru. Ze severu pak holým hřebenem Malého Kosíře. Na jižní straně uzavírá údolí útvar chráněné krajinné oblasti se stepní květenou zvaný Vápenice, naleziště vzácných zkamenělin živočichů devonského moře. Východním směrem otvírá se údolí do hanácké roviny. Tím směrem je za pěkného počasí vidět sv. Kopeček u Olomouce, kostel v Dubu a věž zámku v Tovačově. Historie našeho území sahá daleko do pravěku, první člověk osídlil naši lokalitu již před 40 000 lety, o tom svědčí mnohé archeologické nálezy, které jsou uloženy v moravských muzeích. Nejcennější je soška Kosířské Venuše. Historie obce se odvíjí od první písemné zmínky o její existenci v archivních spisech kláštera u sv. Jakuba v Olomouci z roku 1247.

První zmínka o obci, která se rozkládá na jihovýchodním svahu Velkého Kosíře je signována rokem 1247. Její historie doložena archeologickými nálezy je však o několik tisíciletí starší. Mezi nejcennější nálezy patří soška Kosířské Venuše, uložená v brněnském muzeu Autropos. Velmi cennné jsou i dvě keramické nádoby, které se nalézají v olomouckém muzeu. Byl zde nalezen mamutí kel, velké množství žárových hrobů a jako poslední byla v roce 2000 objevena při výkopových pracech hrnčířská pec. V lokalitě zvané u Královy borovice se nacházelo keltské opevnění. Katastr obce má celkovou výměru 802 ha, z toho zemědělské půdy je 429 ha, z toho je 359 ha orné půdy, 39 ha pastvin, 31 ha zahrad a sadů, 6 ha zastavěné plochy, 1 ha vodní plochy a 24 ha ostatní plochy ( komunikace a pod. ). Lesní půdy je 342 ha. Téměř celý katastr obce byl v roce 1987 vyhlášen ONV Prostějov, přírodním parkem. Pro Slatinky nebyl tento čin žádným přínosem, spíše zátěží. Vrcholem bylo vybudování cyklistické stezky. Dříve poklidný a tichý les se stal místem, kde si každý návštěvník, vydávající se za turistu, dělá co ho napadne. Správný výraz by byl "Aréna pro neukázněné". Málokoho z nich zajímá, kolik zajímavostí se zde nalézá. Pro Vaši informaci uvedeme alespoň některé. Jde o lokalitu "Vápenice", v rozloze 20 ha, která je vyhlášena chráněnou oblastí. Kromě suchomilné, stepní vegetace, nemá smysl vyjmenovávat jednotlivé druhy. Stojí za Vaši pozornost kolonie, brzy z jara kvetoucího koniklece obecného. Nejen zde, ale i na jiných zatravněných plochách roste velké množství léčivých rostlin. V lesních porostech je poměrně hojný, rovněž brzy na jaře kvetoucí lýkovec obecný. Rovněž se zde roztroušeně vyskytuje velice vzácná lilie zlatohlavá. Tato se vyskytuje na prosvětlených místech. Nejvzácnější na Kosíři rostoucí rostlinou je lýkovec vonný. Místo jeho výskytu neudáme, protože by o něj projevili zájem různí sběratelé ,a jaký byl lýkovec, by se říkalo za několik roků. Lesní porost je převážně jehličnatý ( smrk, borovice, vzácnější je jedle a vejmutovka listnatých stromů je poměrně malé procento a zde převažuje dub.) Za pozornost, co se přírody týče, stojí ještě chráněná přírodní rezervace, kde je na výměře 5 ha velká kolonie mravence lesního. Bude rovněž vhodnější se nezmiňovat o místě, kde stojí 60 mravenišť. Klid mravenců je k jejich udržení velice zapotřebí, prázdná mraveniště nejsou k ničemu. Za zmínku také stojí, že lázně Slatinice mají na zdejším katastru prameniště léčivých vod. Prakticky celý katastr je rozdělen do 3 ochranných pásem. Co se týče vlastní obce, je zmímek o její minulosti poskrovnu. Pozemky, tedy zemědělská půda do doby jejich rozparcelování a následnému prodeji rolníkům po roce 1848, patřily z větší části plumlovské větvi Richensteinů. Dále menší díly náležely chudobínskému panství a ženskému klášteru v Olomouci. Lesní půda až do roku 1918 patřila k plumlovskému panství. Od roku 1850 až do dnešního dne jsou platné katastrální mapy. Měnila se pouze jména vlastníků. Tak, jako jiné vesnice, i Slatinky byly průběžně přestavovány, takže ku dnešnímu dni, co se historických staveb týče, se nezachovalo téměř nic. Jedině pískovcový kříž z roku 1803 a o dvacet roků později postavená kaple stojí za zmínku. Obé bylo v roce 1996 nákladem více jak 100 000 Kč opraveno a tvoří malou dominantu obce. Jakým tempem se vesnice rozrůstala lze posoudit z následujících údajů. Z doby vlády císařovny Marie Terezie se do současnosti dochovalo číslování domů, které tato osvícená panovnice zavedla. Vesnici tehdy čítala kolem 30 domů, které tvoří vlastní náves. V číslování, které bylo založeno na principu, že č. 1 dostal 1. dům po pravé straně od okresního města. Pokračovalo se tak až k poslednímu domu po této straně, po levé se vracelo. Je dodnes vidět, že pravá strana byla daleko kompaktnější, než levá. Tak byly domy číslovány až do konce roku 1823, kdy jich bylo 46. Po tomto roce došlo ke stavbě domů tam, kde zůstaly proluky. V roce 1869 měly Slatinky již 90 domů. Tím posledním byla škola, která jako taková sloužila svému účelu do roku 1900, kdy byla postavena škola nová, která ukončila svoje poslání v roce 1975, kdy byla pro malý počet žáků uzavřena. Dnes budova náleží OÚ. Do roku 1940 se počet domů v obci dostal až k počtu 152. I když se po 2. světové válce začalo opět stavět, bylo tempo výstavby stále pomalejší. Do roku 1964 přibylo 13 domů a do roku 2000 se tento počet zvýšil na 175 domů. Stavělo se tak málo, že obec byla v šedesátých letech prohlášena ONV Prostějov za zánikovou. Kdo po této době v obci stavěl, neměl naprosto žádný nárok na nějaké zvýhodnění. V roce 1994 započal OÚ s přípravou zástavbového plánu. Ten byl v roce 1997 dokončen a zajišťuje výstavbu téměř padesáti rodinných domů. K 1.1. 2001 je postaveno, nebo rozestavěno 10 domů a obec má již 185 popisných čísel. Počet trvale obydlených domů je daleko menší. 6 domů bylo zbouráno, 2 slouží k podnikání a 28 je využíváno k rekreačním účelům. Počítá se s možností, že některé z těchto budou v budoucnu sloužit k trvalému bydlení. Co se týče domů, obec se byť pomalu stále rozrůstá. To ale neplatí o jejich obyvatelích. Je to zajímavé, ale zároveň burcující zjištění. V roce 1900 zde ve 110 domech žilo 610 obyvatel. Tento počet se s malým kolísáním udržoval až, dá se říci, do poloviny 60- let. Poté následoval prudký úbytek obyvatel. Jednalo se převážně o mladé lidi a vesnice navíc zestárla. Proč k tomu došlo? V Prostějově, Olomouci, ale i v Lutíně se začaly budovat sídliště. Mladí odcházeli za vidinou pohodlného života. Dnes se pomalu počínají vracet. Zpět k úbytku obyvatel. Ten na konci století klesl na historické minimum 390 trvale bydlících lidí. Že se obyvatelé začínají vracet, svědčí skutečnost, že Slatinky mají na počátku roku 2001, 440 trvale bydlících občanů. Tento přírůstek není způsoben zvýšenou porodností, nově narození nestačí nahradit zemřelé, ale přistěhováním. Tolik z minulosti. Ještě se můžeme pochlubit znakem a praporem obce. Tento nám byl povolen rozhodnutím Parlamentu České republiky počátkem roku 1997. Jako vzoru bylo použito ( pečetidla) obce z roku 1667. Slovní popis znaku je závazný a zní. V červeném poli jsou umístěny tři vinné hrozny zlaté barvy se zelenými úponky a tři stříbrné radličky. Proto se znak používaný při korespondenci poněkud liší od původní předlohy.Hrozny jsou plnější. Prapor je barvy jarní zeleně se znakem v horní části.


Současný život v naší obci je velmi příjemný, jsme obklopeni nádhernou přírodou a přitom máme veškeré pohodlí a čeho si rovněž hodně ceníme je kulturní a společenský život. Velkou zásluhu na tom má místní Sbor dobrovolných hasičů, který spolu s obecním úřadem pořádá každoročně ostatky, stavění máje, oslavy osvobození v podobě pálení tradiční vatry, kácení máje, hodové slavnosti, trokiádu, mezinárodní turnaj v minikopané, výlov rybníka a další akce. Obecní úřad spolu s klubem dětí každoročně připravuje dětský karneval, vítání občánků, večery pro seniory, mikulášskou besídku a vánoční zpívání. Velkým zpestřením všech našich společenských akcí bývá vystoupení mužského pěveckého sboru Slavík.

Stránky obce v rámci mikroregionu
Oficiální stránky obce
Copyright © 2006 www.turistickyruch.cz. Publikování nebo další šíření obsahu serveru je bez písemného souhlasu zakázáno. Kontaktní e-mail turistickyruch@turistickyruch.cz.